Rozhovor s dr. Hlemýžděm I.

Cestou vlakem zastihli jsme dr. Hlemýždě, CSc., zahloubaného do Hospodářských novin. Protože vlak měl neočekávané zpoždění, zeptali jsme se dr. Hlemýždě, CSc., co v poslední době zaujalo jeho pozornost v oblasti ekonomie.

Kukátko: Co vás, dr. Hlemýždi, zaujalo v poslední době v oblasti ekonomie?

Dr. Hlemýžď: Téměř ze všech studií fundovaných odborníků vyplývá, že v oblasti ekonomiky prožíváme revoluční dobu. Skoro celý svět se zabývá problémem restrukturalizace hospodářství, v němž dominují  robotizace, elektronizace, někde dokonce už i elektrifikace!

Kukátko: Domníváte se, že uvedené procesy vážně ovlivní náš současný život?

Dr. Hlemýžď: Pochopitelně. Výše uvedené procesy souvisejí z řadou dalších příkazů doby, jako je např. šetření surovinami a energií.

Kukátko: Jak se vyrovnáváte vy s těmito problémy na vašem pracovišti?

Dr. Hlemýžď: Stručně řečeno, protože pracuji v nevýrobní sféře, vykazujeme s kolegy stoprocentní úsporu prvotních a téměř stoprocentní úsporu druhotných surovin. Co se týče šetření energií, pokročili jsme již velmi daleko. Od nového pololetí intenzivně šetříme energií vlastní.

Kukátko: Tedy progresivní inovace hesla: „Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí“, že? Jak s vaše úspory promítly do praxe?

Dr. Hlemýžď:  Blahodárně. Ubylo práce, ubylo reklamací, všude vládne spokojenost. Vidíte, kolikrát stačí tak málo.

Kukátko: Z populárně vědecké literatury jsme se dozvěděli, že vy a váš kolektiv jste se aktivně zapojili v zavádění pokrokových výrobních metod. Ve známost vstoupila vaše novátorská práce „Základní vztah rázu a tempa restrukturalizačních procesů“. V čem tkví váš přínos?

Dr. Hlemýžď: Říká se, nic nového pod sluncem. To byla naše výchozí premisa. Poté jsme se s kolegy zamysleli a došli k závěru, že každý proces musí mít začátek, průběh a konec. Zjistili jsme, že rychlost procesu je přímo závislá na počátečním impulzu, jak my říkáme, rázu.  Ráz je důležitý proto, že určuje tempo průběhu každého procesu. A konec je vcelku nevyhnutelný. Náš přínos tkví v objevení vzájemné souvislosti rázu a tempa. Laicky řečeno, tempo vystupuje jako setrvačník. To je tak asi všechno.

Kukátko: Nebuďte, příliš skromný, dr.Hlemýždi! Doneslo se nám, že svět již o vás ví, že se obecně hovoří o „metodě hlemýždího tempa“.

Dr. Hlemýžď: Nechtěl jsem o tom mluvit, ale je pravda, že se ve světě o nás hovoří. Zpočátku nám nechtěli věřit, ale když si v praxi ověřili naši metodu, přijali studii bez výhrad. Ba s podivem, že něco takového může fungovat. Fakta jsou fakta!

Kukátko: Děkujeme vám, dr. Hlemýždi, za zasvěcený rozklad a přejeme mnoho úspěchů ve vaší náročné práci.